„Jieziyuan Huapu“ – Malířská zahrada (芥子园画谱)

Kniha, která učila malovat celé generace**

"Jieziyuan Huapu" (芥子园画谱), česky často překládáno jako "Malířská zahrada", je jedna z nejslavnějších učebnic čínské malby vůbec.

Vznikla v 17. století a stala se základem, podle kterého se učily celé generace malířů – amatérů i mistrů.
 

Proč je tak důležitá?

1. První systematická "škola malby" v knižní podobě

Dříve se malba předávala hlavně osobně: učitel – žák.

"Jieziyuan" to změnil.

Poprvé nabídl:

• názorné postupy,
• ukázky tahů štětcem,
• kompozici,
• práci s inkoustem,
• stovky příkladů květin, stromů, ptáků, krajin.

Byla to revoluce – kdokoli, kdo měl knihu, mohl začít studovat sám.

2. Učebnice, která formovala klasickou čínskou estetiku

Díky této knize se sjednotil způsob, jakým se učí:

• jak zobrazit bambus,
• jak stavět krajinu,
• jak malovat květiny, ptáky či kameny.

Mnoho pozdějších mistrů, ať už amatérů nebo akademiků, se k ní vracelo jako ke kořenům.

3. Krása v jednoduchosti

Její ilustrace jsou jasné, čisté, srozumitelné, často rozdělené do kroků.

Evropanům může připomínat anatomické nebo malířské atlasy z renesance – ale v poetické, inkoustové podobě.

Co se v ní studenti učí?

• jak držet štětec
• různé typy tahů
• základní motivy (bambus, orchidej, švestka, pivoňka, skály, stromy…)
• kompozici krajiny
• rytmus světlých a tmavých ploch
• jak zachytit duchovní "qi" předmětu

Je to víc než technika – je to vstupní brána do myšlení tradiční  malby.