65. Večerní záře nad Černou horou 《黑山晚霞》

Autor / 作者：Yiye Yixin 一叶医心

Jazyk / 语言：čínsky（中文原诗）

——————-

中文原诗

黑山雪霁白无垠，

松立迎风若玉人。

霞落林端添绯意，

素衣翻作晓霞裙。

——————-

Překlad do češtiny（捷克语翻译）

Po sněhu na Černé hoře zůstala bezbřehá běloba,

borovice se ve větru vzpínají jak tiché postavy z nefritu.

Na okrajích lesa usedá růžový dech zapadajícího světla

a jejich bílé roucho se tiše mění v šat z ranního jasu.

———————-

Poznámka autora （作者说明 / 诗后小记）

Tato krátká báseň vznikla během zimní cesty po hoře zvané Černá hora.

Po vydatném sněžení se celý kraj ponořil do tiché běloby a tmavé smrky, které za normálních okolností splývají s lesem, se z dálky jevily jako postavy stojící na stráži.

Když zapadající slunce rozlilo růžový svit po hřebenech lesa, zdálo se, jako by tyto "postavy" odložily své bílé zimní roucho a oblékly si světlý šat ranního jasu. Tento okamžik proměny, prostý a přesto podmanivý, mne vedl k napsání básně.

Je to pokus zachytit prchavou chvíli, v níž se příroda sama stává obrazem — něčím mezi snem a skutečností — a kdy světlo na okamžik změní i to, co považujeme za stálé.