55. Krátký odpočinek u jezera《湖畔小憩》

Autor / 作者：Yiye Yixin 一叶医心

Jazyk / 语言：čínsky（中文原诗）

——————-

中文原诗

蓝蜓穿水舞轻盈，

鱼儿忽隐又忽明。

赤足踏土通地脉，

紫田花梦入心生。

———————

Překlad do češtiny（捷克语翻译）

Modré vážky se dotýkají hladiny a lehce nad ní tančí,

ryby se na okamžik ztratí, aby zas na světle zazářily.

Bosé chodidlo cítí v hlíně tep skryté zemské žíly,

a z fialového pole květů vstupuje do srdce tichý sen.

——————————

Poznámka autora（作者说明 / 诗后小记）

V této básni jde o velmi prostou chvíli u vody.

Modré vážky létají těsně nad hladinou, ryby se na okamžik vynoří a zmizí.

Svět je neustálý pohyb – jeden obraz se rozplyne, další se objeví.

Když si člověk zul boty a dotkne se půdy bosýma nohama,

začíná mít pocit, že v zemi něco tepe.

V čínské poezii je to někdy nazýváno "pulsem země" –

připomenutí, že nejsme nad přírodou, ale jsme její součástí.

Poslední verš mluví o "fialovém poli květů" a o snu, který vstupuje do srdce.

Není to jen romantická scéna, ale okamžik,

kdy se vnitřní svět člověka nechá tiše obarvit barvami krajiny.

Krátký odpočinek u jezera se tak mění v malý návrat:

k vlastnímu tělu, k zemi pod chodidly

a k snu, který se rodí z obyčejného pohledu na vážky, ryby a květy.