Košík
0
0,00 Kč
Po sněhu na Černé hoře zůstala bezbřehá běloba,
mění se v déšť, jenž živí kraje.
V mlze se ztrácí stezka v tichém hvozdu,
Na teplém kameni sedí, celé tělo v klínu skal,
Mraky přijdou, déšť se snáší, ptáci náhle oněmí,
Voda tiše bydlí dole a beze slov vše tiše zavlaží,
Modré vážky se dotýkají hladiny a lehce nad ní tančí,
Smaragdové jezero mlčí a jen tiše zrcadlí nebe s oblaky,
Bezmezné bílé mraky přikrývají vzdálené hory,